Pavel Stojar
Mezinárodní den archivů oslaví v sobotu 27. června od 10 do 17 hodin archiváři na zámku ve Zlíně-Klečůvce. Program bude věnovaný především hasičům a jejich historii. Ze sídla zlínské Dopravní společnosti na Podvesné navíc každou hodinu vyjede na Klečůvku historický autobus.
Co vůbec mohou návštěvníci archivu očekávat? Zeptali jsme se na to jeho ředitele Davida Valůška.
Co může člověk vidět na dni otevřených dveří v archivu? Vždyť tam jsou jen listiny, noviny, úřední knihy a podobné dokumenty…
Je pravdou, že atraktivita dokumentů uložených v archivu je z velké části v informacích, které v sobě nesou, a nikoliv ve vizuálním provedení. Přesto se snažíme při dni otevřených dveří představit návštěvníkům takové archiválie, které jsou zajímavé i napohled. Každý rok ladíme prohlídkovou trasu tematicky, abychom návštěvníkům ukázali, jak pestré informace u nás mohou naleznout. Letos se zaměřujeme na hasiče. Proto jsme se spojili nejen s Dopravní společností Zlín-Otrokovice, která k nám bude návštěvníky vozit kyvadlovou dopravou ze Zlína jako v loňském roce, ale také s Hasičským záchranným sborem Zlínského kraje. Navíc po dohodě s klečůvskými hasiči a několika blízkými sbory budou na místním hřišti prezentovány ukázky historické hasičské techniky. Návštěvník tak v jeden den může vidět vývoj hasičského hnutí na historických dokumentech, starou i nejmodernější techniku. Pořádání dne otevřených dveří společně hned na třech místech je myslím v našem regionu unikátní.
Jakou službu vlastně plní archivy? A kvůli čemu k vám lidé míří nejčastěji?Líbí se mi definice, že archiváři jsou strážci národní minulosti. Jistě najdeme historické prameny i v mnoha dalších paměťových institucích, ale archivy bohatostí informačních zdrojů o dějinách dominují. Naše badatele bych rozdělil na dvě velké skupiny. První jsou zájemci o nejrůznější témata z dějin zlínského regionu včetně asi toho nejatraktivnějšího, kterým je firma Baťa. Druhou velkou skupinu tvoří lidé hledající dokumenty z ryze praktických důvodů. Například pomáháme těm, kdo ztratili své vysvědčení a potřebují ho k doložení dosaženého vzdělání, nebo vyhledáváme stará úřední rozhodnutí nutná pro nejrůznější správní účely.
Proč je důležité, abychom znali naši historii?
Bez znalosti historie nemůžeme pochopit kontext, z nějž se rodí naše současnost. Minulost přirozeně ovlivňuje náš život, formuje náš hodnotový žebříček, ať si to uvědomujeme nebo ne. Archiv v tomto případě slouží především jako zdroj informací, který pomáhá a umožňuje složit živý obraz naší minulosti.
Je nějaké historické období, které máte nejraději?
Každá historická epocha je pro mne něčím zajímavá. Již od studií jsem tíhnul k ranému novověku, v regionálním kontextu mne zajímá období konce 18. století a otázky spojené s tajnými evangelíky. Je přece fascinující, že se v našem regionu udržela evangelická víra v situaci, kdy více než sto padesát let byla oficiálně protestantská věrouka zakázaná a její vyznávání tvrdě trestáno. Zajímají mne motivace našich předků, že se přes veškerý tlak své víry nezřekli. Druhým obdobím je samozřejmě 20. století spojené s fascinujícím příběhem proměny venkovského Zlína v dnešní krajské město.
Jaké je to pracovat na zámku? Připadáte si někdy jako šlechtic?
S oblibou se představuji přátelům jako zámecký pán. (úsměv) V kanceláři mám na stěně portrét jednoho z posledních šlechtických majitelů zámku z rytířského rodu Gyrů, který našel před mnoha lety kolega na půdě schovaný za trámem, ale taky bronzovou bustu Tomáše Bati od F. L. Gahury. Oba na mne dohlížejí, jak se starám o zámek.
Slyšel jsem, že máte v garáži u zámku schovanou sochu Klementa Gottwalda, která stávala do roku 1990 v dolní části dnešního náměstí T. G. Masaryka. Nestálo by za to ji vystavit jako historický artefakt v klečůvském zámeckém parku?
Říkáme té garáži „prezidentská“, protože před Gottwaldem v ní ležela socha T. G. Masaryka. Socha je majetkem města Zlína, nikoliv archivu. Souhlasím, že by měla být jednou vystavena, ale nikoliv u klečůvského zámku, nýbrž jako součást expozice moderních dějin Zlína/Gottwaldova/Zlína. Myslím, že už svou monumentalitou je výmluvným svědkem doby, v níž vznikla a rozhodně by se v její blízkosti lépe mladším generacím vysvětlovalo, proč Zlín na čtyřicet let přišel o své historické jméno.
***
55 let zlínského archivu
Státní okresní archiv ve Zlíně vznikl 1. července 1950. Původně sídlil v budově tehdejšího Okresního národního výboru, dnes je zde Česká správa sociálního zabezpečení. Pak našel na čas útočiště ve staré štípské škole a od roku 1966 na zámku Klečůvka, kde sídlí dodnes. V současnosti je okresní pobočkou Moravského zemského archivu v Brně. Je zde uloženo přes pět kilometrů archiválií. Mezi nejvyhledávanější z nich patří dokumenty z archivů firmy Baťa.