U příležitosti nedožitých 85. narozenin zlínského rodáka, herce Jana Libíčka, byla na začátku října u jeho rodného domu na Zálešné III odhalena pamětní deska.
„Jan Libíček byl famózní herec. Jeho filmové postavy, které můžeme stále pravidelně vídat na televizních obrazovkách, potvrzují, že ani po více než čtyřiceti letech po jeho odchodu nemáme za herce tohoto typu náhradu. Je nám velkou ctí, že pamětní desku odhalil Libíčkův přítel režisér Václav Vorlíček, který jej obsadil do řady svých úspěšných filmů,“ řekl publicista Josef Petrů, jeden z iniciátorů vzniku pamětní desky.
Jan Libíček se narodil 28. září 1931 do rodiny úředníka Baťových závodů ve Zlíně. Na otcovo přání se vyučil strojním zámečníkem, ale řemeslem se živil jen krátce. Již na učňovské škole se věnoval divadlu. V letech 1959 až 1963 působil v Divadla pracujících v tehdejším Gottwaldově, kde se uplatnil převážně v komediálním repertoáru. Zlomovým byl v jeho herecké dráze rok 1963, kdy byl angažován do Divadla Na zábradlí. Od roku 1968 až do své předčasné smrti působil v Městských divadlech pražských.
Ve filmu a televizi sehrál na šedesát rolí, patřil k nejobsazovanějším hercům zlaté éry české kinematografie. Jeho doménou se stala především veselohra. Ztvárnil nepřehlédnutelné role v dodnes populárních filmech Kdo chce zabít Jessii, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Pane, Vy jste vdova, Dívka na koštěti, Zabil jsem Einsteina, pánové, Čtyři vraždy stačí drahoušku, Šest medvědů s Cibulkou, Noc na Karlštejně, Světáci nebo Tři oříšky pro Popelku.
Jan Libíček zemřel 24. května 1974 při natáčení scény na Vltavě pro film Jak utopit doktora Mráčka.