Zdanili by nám s chutí i vzduch, který dýcháme, říká daňový expert Tomáš Goláň

Pavel Stojar

Respektovaný zlínský daňový expert Tomáš Goláň je velkým kritikem nejen současného systému výběru daní, ale také fungování celé společnosti. Podle něj se dnešní stát chová jako filmový Matrix. Vysává nás, aby si mohl žít svým vlastním životem. Může za to příliš sametová revoluce nebo to má hlubší kořeny v našich myslích?

DSC_0394

Vaší prací je bojovat za zájmy klientů, kteří se dostali do problémů s finančními úřady. Jak vám to jde?

Za poslední rok se vedení finanční správy, Generální finanční ředitelství, posunulo úplně mimo lidský rozměr. Stali se z nich dravci. Doktor Karel Šimka, soudce 7. senátu Nejvyššího správního soudu, jejich chování trefně nazval jako „kobercové nálety“. Systém, který se tady zavádí, nikoho neselektuje. Neřeší problematické komodity. Smetou všechny a problém je, že ti, kteří nemají daňové poradce, platí a platí i tam, kde nemají. Finanční úřad, když si usmyslí, tak si dnes pod ochranou Generálního finančního ředitelství může dělat v podstatě, co chce. Ale to rozhodně není v souladu se zákonem. I odvolací finanční ředitelství v Brně často zamítá racionální odvolání. Zastání dnes najdete až u správních soudů.

Přístup k daňovým poplatníkům je tedy podle vás stále horší? Stát si nedošlápl na velké podvodníky, ale naopak na jejich podvody doplácejí ti poctiví?

Jistě. Nejvíce na to doplácejí daňoví poplatníci, kteří komunikují se správcem daně a řádně platí. Ti, co dělají podvody, využívají bílé koně a společnosti s ručením omezeným, které mají virtuální sídla, se jenom smějí. Stát místo toho, aby šel po nich, neustále víc a víc povinností přehazuje na řádné poplatníky, protože sám není schopný od podvodníků daně vybrat. Finanční správa i ministerstvo vnitra se samozřejmě bijí do prsou a říkají, že pro to dělají maximum, ale to vůbec není pravda.

Je možné si na podvodníky nějak došlápnout?

Za každou založenou společností je přece reálný člověk, který má mít trestní odpovědnost. Člověk, který firmu založil za účelem, aby zkrátil daně, je dohledatelný. Jenomže je to složitá práce, běh na dlouhou trať pro orgány činné v trestním řízení. Podnikatel, například fyzická osoba, si nemůže všechny a všechno prověřovat. Nedostane se do všech evidencí a databází. Na to zdaleka nemá možnosti ani prostředky. To za něj má dělat ten státní správní orgán. Pro správce daně je ale jednodušší doměřit nezaplacenou daň někomu jinému, kdo nepoctivé firmě naletěl, kdo s ní obchodoval, protože takového člověka snadno může chytit za ruku. Tak jako když na pískovišti chytíte za ruku první dítě, které máte nejblíž, a přitom ti, co to vymysleli a začali ostatním házet písek do očí, už dávno utekli. Správní soudy naštěstí potvrzují, že nemůžete odpovídat za to, co dělá váš dodavatel. To je přece jeho svědomí, jeho trestní odpovědnost a vy na to nemůžete doplácet a být za to perzekuovaný.

Zmínil jste se na začátku o problematických komoditách, co to je?

Typicky pohonné hmoty. V Německu je zhruba pětadvacet distributorů pohonných hmot, v Polsku třináct a u nás jich nedávno bylo asi 3600. To hovoří za vše.

V čem je problém? V zákoně?

Zákon je nastavený dobře. Buď tedy nefungují celní orgány, nebo správní orgány a daňové úřady. Nahrává tomu i už zmiňovaný systém společností na virtuálních adresách a bílých koní. A zase se dostáváme k trestní odpovědnost lidí, kteří to vymysleli a založili ty společnosti. Někdo přece toho bílého koně při založení firmy k notáři přivedl a ten bílý kůň to většinou řekne. Jít po takových podvodnících a velkých rybách, to je ovšem pro někoho příliš mnoho práce. Vymklo se to státu z rukou.

Co dalšího je třeba zlepšit?

Především přístup finančních úředníků. Člověk musí mít pocit, že je pro úředníka partnerem a ne zlodějem. I to se stále zhoršuje. Všichni finanční úředníci se na vás dívají jako na potenciální podvodníky. Jako na lidi, kteří jsou už dopředu vinni. To přece nejde. Takové chování se musí změnit. Ale myslím si, že to není dáno finančními úředníky samotnými, ale že jsou k tomu tlačeni seshora. Zdanili by nám s chutí i vzduch, který dýcháme, nebo to, že můžeme nosit vousy. A vlastně úplně všechno.

Traduje se, že čeští lidé jsou vychytralí a snaží se stát co nejvíc ošidit. Z toho, co říkáte, se skoro zdá, že na to mají morální právo…

Jsou lidé, kteří nebudou platit daně z principu a jsou schopní vymyslet nejrůznější nesmysly a vyvinout neuvěřitelné úsilí, aby ušetřili pár mizerných korun. Je ale také spousta lidí, kteří takoví nejsou a odnášejí to za někoho jiného. Realita je taková, že když už se mají platit daně, tak ať se platí, byť končí tam, kde končí.

Existuje nějaký recept, jak by daňový systém mohl fungovat? Třeba inspirace ze zahraničí?

Nedokážu to srovnat se zahraničními daňovými systémy, protože s nimi nemám zkušenosti. Náš systém má problém v jedné věci. Lidé vidí, že stát nefunguje tak, jak má. A kvůli tomu odpor platit daně vzrůstá a vzrůstá. Systém výběru daní je nastavený tak, aby nás ždímal co nejvíc. Stát je jako filmový Matrix. Replikuje se, dělá si, co chce, a chrání jen sám sebe. Monstrum, ve které se proměnil, si žije vlastním životem. Na lidi se zapomnělo. Stát si nás udržuje jen proto, abychom mu platili daně. Tak jako si Matrix lidi udržoval kvůli energii z jejich těl, která poháněla stroje. Kolik z nových zákonů slouží nám, lidem? Jsou to zákony především pro politiky nebo pro stát, ale ne pro nás. Jaký užitek budeme mít z těch peněz, co se vyberou na daních navíc? Uvidíme to na opraveném chodníku? Zaplatí nám stát lepšího úředníka ve státní správě? Ne, nedotkne se nás to, nepoznáme to. Zůstane to v černé díře zvané stát.

To zní hodně pesimisticky. Co s tím?

Dnešní politici, zvláště na vrcholné úrovni, jsou si toho velice dobře vědomi. Tento systém přiživují, a proto se také o ta místa tak perou. Získávají neuvěřitelně silné kormidlo a chtějí se u něj udržet. Někteří se ani netají tím, že chtějí stát vést jako firmu – samozřejmě jako svou vlastní firmu. A těžko říci, co s tím. Můžeme nechat stát zkrachovat, postavit ho znovu a vrátit lidem, jako se to stalo na Islandu? Je to řešení pro celou Evropu?

Mám to chápat jako varování před politiky, kteří využívají špatné nálady ve společnosti, aby pod rouškou nápravy prosazovali své zájmy z byznysu?

Stačí najít důvěryhodné hrdiny všedního života, které kolem sebe postavíte a získáte tak renomé neohroženého správného směru. Tito lidé, které vyšlete do politického světa, jsou lékaři, lidé z továren. Jak mohou posuzovat třeba zákony týkající se daní? Hlasují tak, jak se jim řekne, a myslí si, že hlasují pro dobrou věc. Vidím nebezpečí nárůstu moci nového vůdce, který má za sebou neuvěřitelně schopné lidi, co vymýšlí úžasné kampaně a tahy. Jsou za tím obrovské peníze, obrovské dotace, obrovské zakázky. Mělo by to lidi alarmovat. Ale v médiích se o tom nedozvíte, skoro všechny noviny vlastní oligarchové.

Kde jsou podle vás kořeny toho, co se u nás děje?

Už v roce 1989. Neudělala se pořádná revoluce. Tím nemyslím krvavá, ale radikální revoluce. Všichni tehdy říkali, abychom neudělali moc změn, že nesmíme být radikální. Ale podívejte se na sousední Polsko, to je dnes politickou kulturou úplně někde jinde. A je to už vidět i hospodářsky. V Polsku šla revoluce odspodu, od dělníků z továren a horníků z dolů. V Solidaritě bylo v roce 1981 deset milionů lidí. U nás dnes všichni můžou mít pocit, že jim to umělci, herci a studenti nadiktovali. Já si ale myslím, že revoluce u nás nebyla přirozená. Nepochybuji o tom, že byla někým řízená.

Čím máte takové tvrzení podložené?

Jako student jsem tehdy byl uprostřed dění. Dobře si vzpomínám, jak z ničeho nic zmizeli všichni policajti. Bylo to v pondělí, tři dny po pátku 17. listopadu 1989. Proč zmizeli? Proč je někdo odvolal? Najednou šlo všechno hladce a teď vidíme, že ti chytří lidé, co byli u moci, u té moci zůstali. Zakonzervovali nebo zoficializovali své postavení. Největší veksláci se dostali do různých lobbistických skupin. Společnost se nezměnila, systém se nezhroutil. Jen se trošku přemaloval. A to je pořád v nás.

Leckdo dnes říká, že za komunistů jsme se měli líp …

To je úplný nesmysl, empiricky snadno dokazatelný. Nám je ve skutečnosti velice dobře. Nejenom, že máme svobodu, ale třeba i zdravotní zázemí máme takové, jaké ani v mnohých západních zemích není. Jenom nás strašně štve ten systém. Politici nám prostě pijou krev. Ale komu pijou krev nejvíc? Často těm, kteří by chtěli být na jejich místech, brát úplatky a fungovat jako oni. Jak se nám potom mají měnit politické garnitury, když proti starým politikům jdou nové skupiny, které jen chtějí konzumovat to, co konzumovali ti předtím?

Takže podle vás máme udělat novou a důslednější revoluci?

Udělat novou revoluci? A pro koho? Pro tu postproletariátní společnost, která je pořád stejná, která se nezměnila, kterou tak neuvěřitelným způsobem zdegenerovalo dvacet let normalizace? V roce 1989 jsme promarnili velkou příležitost. Mohli jsme se vyhnout všem těm Zemanům a Klausům. A zase se dostávám k Polákům, kterým se to podařilo. My se jim přitom neprávem vysmíváme, zatímco oni k nám mají velký respekt. Kdyby si to naši politici uvědomili a začali s nimi spolupracovat, tak bychom mohli v Evropské unii vytvořit silný padesátimilionový hlas. Polsko má zájem s námi spolupracovat a naše zájmy jsou velice podobné. Mají velké historické zkušenosti a jsou hrdý národ, na rozdíl od nás vždycky bojovali za svou svobodu. Taky hned pochopili, co se skutečně děje v Rusku. Nenechají se tak snadno manipulovat ruskou propagandou, jako mnozí lidé u nás.

Myslíte si, že se lidé u nás nedovedou zorientovat a nechají se manipulovat Putinovou propagandou?

Zase jsme u té nedůsledné revoluce. Je to dáno frustrací z dob socialismu. Lidé prostě pořád považují oficiální informační zdroje za nedůvěryhodné a chtějí rádoby nezávislé informace. A ty mnohdy vycházejí od extrémně pravicových skupin financovaných ruskou tajnou službou KGB. Takových nezávislých zdrojů si dnes, v době digitálních médií, může KGB vytvořit, kolik chce. Je smutné, že se nedokážeme poučit z vlastní historie. Copak jsme zapomněli na rok 1968? Přijelo sem 500 tisíc vojáků, 6 tisíc tanků, 900 letadel. Zválcovala nás tak obrovská vojenská síla, jež nebyla od dob Druhé světové války již nikde na světě v takovém rozsahu nasazená. Stejně tak se dnes tlačí vojska přes ruské hranice na západ pod záminkou humanitární pomoci. A mnozí lidé u nás se jim na to chytí, pochybují o úplně evidentních věcech, které se na východní Ukrajině dějí. To mě trápí daleko víc, než nějaké daně. Kdyby lidé používali zdravý rozum, neuvěří těm výplodům, které jim někdo navykládá. Dokonce i v ruské televizi můžete vidět, že se na bojištích ve velkém objevují nejmodernější zbraně, transportéry, raketomety, které má k dispozici výhradně ruská armáda a Rusko je nikdy nikam nevyváželo. Putin nejdřív tvrdí, že na Krymu žádní ruští vojáci nebyli, a pak je vyznamenává v Kremlu. To je absolutní výsměch. Přitom je to úplně jednoduché. Je tam válka, kterou rozpoutali Rusové, protože mají strach o ztrátu vlivu na Ukrajině. Řekli si, že jestli chce Evropská unie Ukrajinu, tak ať ji má, ale zdevastovanou, zničenou, rozvrácenou a chudou.

Takže nemáme věřit Putinovi ani zdánlivě důvěryhodným českým politikům, kteří sledují jen své zištné cíle. Čemu tedy můžeme věřit?

Lidem dnes chybí víra v řád světa a někteří si ji často zaměňují ve víru ve své oblíbené zpěváky, herce, politické strany a vůdce. A když takovému člověku předložíte pár nelichotivých argumentů o jeho oblíbeném politikovi, okamžitě vás bere jako nepřítele. Jako byste mu nadávali na pánaboha. Kdyby věřili v něco normálního a rozumného, tak to nedělají.

A co je podle vás to normální a rozumné?

Ať lidé hledají svou cestu a pravdu o fungování světa, ale ať ji nehledají v politických stranách a hercích nebo zpěvácích. Tam ji nenajdou a vždycky nakonec dojdou ke zklamání. Smrtelný člověk, byť by byl sebelepší, tak je vždycky zklame a nepřinese jim to, co od něj čekají. A oni od politiků čekají hodně, tím mají zaděláno na zklamání. Navíc jim tím tak dávají obrovskou moc.

Lidem tedy chybí víra v Boha?

Nemyslím tím katolického Boha, ale vlastní poznání řádu světa. Svět přeci funguje na základě nějakého systému, vše je provázané, krásně to jde vidět v přírodě. Když se budete pozorně dívat kolem sebe, najdete souvislosti mezi zdánlivými náhodami a vše se propojí. Bůh není někde mimo, je to energie, která je všude kolem nás a v nás. Když budete dělat pozitivní věci, pozitivně působit, tak se vám všechno v životě převrátí.

Když odmítáte náboženství, jak mají lidé dospět k tomuto duchovnímu poznání?

Všichni mi říkají, když poznají můj náhled na svět, že to mám z knih, jako jsou Ruizovy Čtyři dohody, nebo z přednášek Jaroslava Duška. Došel jsem k tomu ale sám, vnímavý člověk ty zákony a principy může sám vysledovat. Myslím si, že každý máme svou vlastní cestu. Proto mám problém nejen s církvemi, ale i se všemi podobnými, byť i velmi kvalitními, spolky, protože ty člověka vedou po jejich společné cestě a pak se vám ta vaše vlastně ztratí. Nejsem příznivcem kurzů, kde přednáší různí duchovní vůdci. Žádní vyvolení duchovní vůdci totiž neexistují. Tento princip nám v minulosti vnutila církev, protože nechtěla svým ovečkám otevřít celé poznání. Pak by totiž lidé ani církev nepotřebovali a vymkli by se její moci.

Před chvílí jsme mluvili o daních a najednou jsme se přenesli k duchovnu. Připadá mi to jako dva neslučitelné světy.

Ale já přece doma daně nedělám a nežiju podle nich. Ta práce mě baví, protože mi přináší stále nové a nové podněty, učí mě pořád přemýšlet. Doma jsem ale normální člověk, který má rodinu, tři děti, řeší jejich problémy a snaží se, aby všichni byli šťastní. Nemá to s daněmi nic společného. Byť mě daně baví, život mě baví víc.

 

Kdo je Tomáš Goláň

Pochází ze Vsetína, je mu 46 let. Vystudoval zemědělskou Mendelovu univerzitu v Brně. V roce 1993 patřil mezi zakládající členy Komory daňových poradců, ve čtyřiadvaceti letech se stal jedním z nejmladších daňových poradců v republice. Má kanceláře ve Zlíně a Vsetíně. Specializuje se na složité případy, správní a soudní spory.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *