Do roku 1927 pracovali ve Zlíně jen dva praktičtí lékaři. Jedním z nich byl i MUDr. Rudolf Gerbec, který se stal osobním lékařem Tomáše Bati. Jediným zdravotním zařízením v tehdejších Baťových závodech byla ambulance první pomoci, která se od roku 1924 nacházela v budově číslo 1 poblíž hlavní vstupní brány do továrny, zhruba v místech dnešní tržnice ABS.
Záměr postavit novou moderní nemocnici oznámil Tomáš Baťa v prvomájovém proslovu roku 1926. Firma na postavení nemocnice věnovala milion korun a ihned následovaly kroky k uskutečnění této vize.
Hledání šéfa nemocnice
Bylo rozhodnuto, že nová nemocnice vznikne na pozemcích na východním okraji města, v katastru obce Příluky na břehu Dřevnice naproti tehdejšímu letišti. Především ale bylo nutné najít odborníka k řízení budoucího ústavu.
Firma si proto dala inzerát do lékařského věstníku: „Chceme vybudovati závodní nemocnici ve Zlíně, který má 10 tisíc obyvatel a bude mít v nejbližší době 20 tisíc obyvatel. Hledáme primáře mladého, energického lékaře s nejlepšímu chirurgickými, gynekologickými a roentgenologickými znalostmi, který je zároveň schopen vybudovati moderní závodní nemocnici s veškerými vymoženostmi dnešní doby. Uchazeči podejte ihned své žádosti na zdravotní oddělení firmy T. & A. Baťa ve Zlíně.“
Dnes by takový inzerát k získání kvalifikovaného lékaře pravděpodobně nestačil. Tehdy ale měla výzva velký ohlas a nakonec se podařilo získat schopného odborníka v osobě MUDr. Bohuslava Alberta.
Doktor Albert měl za sebou zajímavé válečné zkušenosti. Jedna byla z balkánské války, kde působil jako asistent profesora Rudolfa Jedličky na srbské frontě, druhá z 1. světové války, kdy působil na straně rakouské. Tam si uvědomil, jak důležitá je i ve zdravotnictví organizace a racionalizace práce.
Po vzniku republiky Bohuslav Albert působil jako ředitel nemocnice v Mukačevu na Podkarpatské Rusi. V zaostalé oblasti dokázal vybudovat dokonale fungující zdravotnický ústav.
Díky těmto svým výsledkům byl osloven Tomášem Baťou a 1. ledna 1927 přijal nabídku plánovat, postavit a řídit Baťovu nemocnici ve Zlíně. Běhen následujících patnácti let se o ni staral jako primář a ředitel a vybudoval z ní špičkové zdravotní zařízení. Bydlel přímo v areálu nemocnice v cihlové vilce, která dodnes stojí hned u řeky.
Inspirace ze Spojených států
Prvním úkolem Bohuslava Alberta po příchodu do Zlína bylo připravit společně s architektem F. L. Gahurou projekt výstavby nemocnice. Byla navržena ve stejném funkcionalistickém stylu, jako celý nový Zlín – v kombinaci červených cihel a světlešedého betonu, zasazená do zeleně, s velkými parkovými plochami.
Základní kámen nemocnice byl položen 9. dubna 1927. Do podzimu téhož roku byla otevřena hlavní budova a dva pavilony, první pacient byl ošetřen 21. listopadu.
Projekt lékaře Alberta a architekta Gahury zahrnoval hlavní vstupní budovu a typizované pavilony s 25 až 27 lůžky. Je ale zajímavé, že vše mohlo vypadat jinak. Jiří Bakala se ve své knize o historii zlínské nemocnice zmiňuje, že první návrh předpokládal velkou jednolitou budovu, realizovaný pavilonový systém byl až návrhem druhým.
Když vytvářel zásady fungování nemocnice, inspiroval se Bohuslav Albert ve Spojených státech, především v nemocničním zařízení profesora Hartwella v Rochestru, jeho Mayo Clinic byla tehdy v lékařských kruzích pověstná.
Základem systému byl centrální příjem, přes který přicházeli všichni pacienti. Tady byli nejprve vyšetřeni a pak posláni na příslušná oddělení. Tento systém je dodnes standardem většiny zdravotnických zařízení ve Spojených státech i v západní Evropě.
Správa a financování nemocnice spadaly do působnosti Baťova podpůrného fondu, založeného v roce 1928. Při péči o nemocné se využívaly nejmodernější poznatky a také zkušenosti ze zahraničí, šéf nemocnice byl například v roce 1929 vyslán firmou na lékařský sjezd do Spojených států. Do nemocnice se dařilo získávat i další odborníky, takže zdejší lékařský tým mohl už v roce 1930 uspořádat ve Zlíně mezinárodní sjezd ortopedů.
Do roku 1936 vzniklo čtrnáct pavilonů, jak předpokládal projekt z roku 1927. Tehdy měla nemocnice 300 lůžek a pracovalo v ní 41 lékařů. To ale nestačilo, areál se rozrůstal dál. V roce 1938 byly postaveny Domovy pro přestárlé, v roce 1940 vybudována nová porodnice. Další výstavba následovala po válce.
Dnes Krajská nemocnice Tomáše Bati zaměstnává přes dva tisíce lidí, z toho je asi 300 lékařů. K dispozici je zde přes tisíc lůžek, na kterých je ročně hospitalizováno přes 40 tisíc pacientů.
Zdroj informací: publikace a články Jiřího Bakaly a Zdeňka Pokludy, oficiální web nemocnice www.kntb.cz a wikipedie, fotografie MZA/SOkA Zlín