U břehů řeky Dřevnice i u jiných vodních ploch často můžete vidět, jak rodiny s dětmi krmí kachny nebo další vodní ptáky, které tady tráví zimní období. Mnozí si však ani neuvědomují, že nevhodnou stravou mohou zvířatům nechtěně způsobit těžké trávicí problémy nebo dokonce smrt.
Není-li řeka zcela pokrytá silnou vrstvou ledu, ptáci si potravu najdou, nebo přelétnou tam, kde voda rychleji teče a nezamrzá. Pokud jim však dodáváme jídlo my, je pro ně pohodlnější toho využít, zůstávají tam, kam za nimi chodí lidé, a přestávají si stravu aktivně hledat.
Pokud už člověk vodní ptáky krmí, je nezbytné zvolit vhodné krmivo, dbát na odpovídající množství a nepřekrmovat. Základem přirozené potravy kachen, labutí a dalších vrubozobých ptáků jsou vodní a vlhkomilné rostliny a jejich semena. Proto se pro ně hodí umělá strava, jako je obilí, pšenice, žito, ječmen, oves i kukuřice, obilný šrot či ovesné vločky, využít lze i na kousky natrhané čerstvé listy hlávkového salátu, kapusty či špenátu. Jen omezeně lze krmit neslanými vařenými těstovinami či nesolenými brambory. Optimální složení mají speciální granule pro vrubozobé ptáky, které lze koupit v chovatelských potřebách.
Často ovšem vídáme, jak lidé kachnám háží hromady zbytků jídla, které doma sami nespotřebovali. Chléb, housky, rohlíky, kynutá těsta, knedlíky, cukroví a podobně. Běžné lidské potraviny jsou ale pro vodní ptáky bohužel velmi nevhodné.
Když už jim ale přineseme pečivo, tak nesmí být čerstvé, měkké, slané, sladké, mastné či plesnivé. Pokud bychom měli tvrdé nesolené a neslazené pečivo, bylo by ho třeba před podáním ke krmení rozmočit ve vodě, jinak u labutí i kachen hrozí poranění jícnu tvrdými kusy rohlíků nebo chleba.
Městské policii, hasičům a ochráncům přírody v mrazivých dnech někdy volají lidé kvůli přimrzlým kachnám a labutím k hladinám rybníků a toků. Jejich výjezdy jsou ale většinou zbytečné. Ukáže se, že pták jen nehybně odpočívá. Na své „zachránce“ nečeká, a když se k ní pokusí přiblížit, sama odletí.
Pravděpodobnost, že zdravý pták přimrzne k vodní hladině, je podle odborníků velmi malá. Obvykle pomoc nepotřebují, jejich nohy jsou výborně chráněny peřím. Zejména labutě takto odpočívají a spí a snaží se šetřit energii. Pohybují se pouze tehdy, když získávají potravu. K hladině může přimrznout jen zraněná či nemocná labuť. A i kdyby skutečně přimrzla, což se stává zřídka, nijak ji to na životě neohrožuje. Trpělivě a v klidu s hlavou schovanou pod křídlem čeká na dopolední vzestup teploty, pak se z ledu uvolní a vydá se hledat potravu. Pomoc potřebují ptáci viditelně zranění, nepřirozeně se pohybující, se svěšeným křídly.
Najdeme-li uhynulé labutě či jiné vodní ptáky, jednoznačně platí zásada „nesahat“. Je třeba informovat státní veterinární správu, městský odbor životního prostředí nebo městskou policii.