Ve věku nedožitých 92 let zemřela 20. února v Torontu Sonja Baťová, manželka Tomáše Bati juniora, členka správních rad několika vzdělávacích či obecně prospěšných institucí. Od roku 2008 byla i aktivní členkou Správní rady Univerzity Tomáše Bati a v roce 2012 jí zlínská univerzita udělila čestný doktorát.
„Paní Sonja byla výjimečnou osobností, jejíž jméno a celoživotní dílo jsou ve světě vysoce uznávaným pojmem. Pro naši univerzitu bylo mimořádnou poctou mít tuto dámu ve své správní radě a využívat jejích cenných rad,“ sdělil rektor univerzity Petr Sáha.
Sonja Ingrid Baťa, rozená Wettsteinová se narodila v roce 1926 ve Švýcarsku. V rodném Curychu, na Swisss Federal Institute of Technology, se také připravovala na vysněnou profesi architektky. Studia ale po sňatku s Tomášem Baťou juniorem v roce 1946 opustila a začala se naplno věnovat poválečnému rozvoji mezinárodní obuvnické firmy sídlící v Kanadě.
Tomáš Baťa senior přijel do švýcarského St. Moritz se svou manželkou Marii na krátkou dovolenou v roce 1929. Během jeho pobytu se mu podařilo sjednat si schůzku se švýcarským právníkem, specialistou na mezinárodni právo, doktorem práv Georgem Wettsteinem, který měl v St. Moritz svůj rekreační dům. V následující den po této schůzce se Baťovi společně se svým tehdy patnáctiletým synem Tomášem vydali na saních dolů směrem do vesnice pod St. Moritz. Před domem, který patřil Wettsteinovým, Sonjiným rodičům, nezvládli zatáčku doprava a převrátili se do hromady sněhu. Právě v ten okamžik vycházeli Wettsteinovi z domu. Pomohli Baťovým oprášit sníh a nasednout zpět do saní. Když přišli Baťovi další den na čaj, zúčastnila se návštěvy i tehdy tříletá Sonja. Po té příhodě se obě rodiny spřátelily. K osudovému setkání s Tomášem, z nějž vzešla jejich známost a pak i svatba, došlo až mnohem později, po válce.
Společně vychovali tři dcery, Monicu, Christine a Rosemarie, a syna Thomase George. Společný život naplněný činorodou prací pro obuvnickou společnost, obchodními cestami po celém světě a rozvíjením spousty neziskových aktivit přerušila po šedesáti dvou letech smrt Tomáše Bati juniora.
Sonja Baťová byla předsedkyní správní rady Bata Shoe Foundation a také členkou správních rad hned několika podniků a vzdělávacích nebo obecně prospěšných institucí, jako například Junior Achievement nebo Worldwide Fund. Ve funkci předsedkyně Národní rady designu v Kanadě (Canadian National Design Council) spolupracovala s kanadskou vládou a mezinárodními organizacemi na propagaci kvalitního designu výrobků, výstavby a urbanistického plánování.
Byla čestnou kapitánkou Kanadského vojenského námořnictva a členkou rady Královské vojenské akademie. Za své zásluhy o kanadskou společnost obdržela mnoho čestných doktorátů a řádů, včetně nejvyššího řádu Kanady – Order of Canada. Sonja Bata však byla i zakládající předsedkyní světoznámého Baťova muzea obuvi (The Bata Shoe Museum) v Torontu a spolupracovala s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.