O tom, že na návrší Hradisku jižně od středu města směrem ke Kudlovu stával kdysi hrad, dnes ví jen málokterý Zlíňák. Nic se o něm nedozvíte ani v muzeu. Skoro se dnes zdá, že historie města začíná a končí Baťou. Ale zdaleka to tak není. Dějiny Zlína sahají daleko do středověku. A důležitou roli v počátcích jeho rozvoje hrálo právě opevněné sídlo nad městem.
V lidovém vyprávění zachyceném ve Starozlínských pověstech Karla Pekárka se o zlínském hra-dě traduje, že šlo o mohutnou třípatrovou stavbu se dvěma válcovými věžemi. Zdi byly prý silné na dva sáhy a dovnitř se vcházelo přes padací most střežený děly. A dokonce odtud měla vést podzemní chodba až do 3 hodiny vzdáleného Provodova. Hradu i městu pod ním podle legend vládl tajemný rytíř Miloš…
Nálezy potvrdily opevněnou tvrz
Takové po mnoho pokolení tradované představy jsou sice přehnané, ale mají určitý reálný základ. Průzkumy provedené na Hradisku v letech 1938 a 1940 sice vyvrátily představu o rozsáhlém kamenném sídle, ale prokázaly, že na tomto místě stával opevněný objekt. Hrad nebo tvrz.
Hradisko je situováno asi dva kilometry od dnešního centra města v katastru městské části Kudlov. Nachází se na výběžku kopce Barabáš v nadmořské výšce zhruba 360 metrů. Zhruba nad místy, kde se u silnice na Kudlov nacházela sběrna a hájenka. Hradisko má půdorys nepravidelného oválu dlouhého 40 metrů. Obehnáno je obranným valem, ještě dnes místy téměř 2 metry vysokým.
Dnes nám poloha hradu může připadat poněkud odlehlá, ale ve středověku vedla kudlovským údolím rušná cesta směrem na jih – ze Zlína do Uherského Brodu a Uherského Hradiště. Vznik zdejšího opevněného sídla historici spojují s osobou Viléma z Hustopečí, který oblast kolem řeky Dřevnice získal po roce 1260 a za něhož se Zlín stal centrem nového panství. Hrad byl také krátce sídlem zlínské větve Šternberků ve druhé polovině 14. století. Až po získání panství rodem Tetourů na konci 15. století se stálé sídlo majitelů panství přesunulo do novostavby v místech dnešního zlínského zámku. Původní feudální sídlo nad městem se sice používalo ještě v první polovině 16. století, ale pak bylo opuštěno.
Skutečná podoba zůstává záhadou
O vzhledu hradu dnes můžeme mít jen mlhavé představy. Ve východní části se nad suterénem vyhloubeným do skalního podloží nacházela hrázděná věž. I na západní straně zřejmě převažovala zástavba ze směsi dřeva a hlíny, patrně to byly nějaké roubené budovy na kamenných základech.
Do hradu se vstupovalo z jižní strany a před samotným vstupem vně hradního příkopu stálo ještě nějaké menší vstupní opevnění. Existence celokamenných hradeb sice prokázána nebyla, ale je známo, že v minulých stoletích bylo hradní návrší významnou zásobárnou lehce dostupného kamene pro stavební účely obyvatel z okolí. Takže, kdo ví…
Putování na Hradisko
V sobotu 30. dubna se uskuteční v rámci cyklu Živý Zlín akce Putování za tajemným zlínským hradem, která si klade za cíl přiblížit tuto téměř zapomenutou kapitolu z historie města. Start je v poledne v parku Komenského, odkud se zájemci vydají na kopec Hradisko. Trasa vede lesem a pohodovým tempem trvá necelou hodinu.
Na místě bude odhalena informační cedule. Pro děti bude nachystána stezka úkolů se středověkou tematikou, aby alespoň na chvíli zažily historii na vlastní kůži. Program doplní odborný výklad o zlínském hradu, vystoupení šermířů a občerstvení podle středověkého menu.
Kresba: Miroslav Černý, plánek: Pavel Šimeček