Před 80 lety zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ke Zlínu měl blízko a často sem jako politik přijížděl. Ačkoliv je známá hlavně jeho návštěva z 24. června 1928, kdy ho jako prezidenta vítal Tomáš Baťa, nebyla jediná.
Poprvé město navštívil už v roce 1907. V témže roce získal za Českou stranu pokrokovou svůj první parlamentní mandát a pracoval pro volební obvod valašských měst včetně Zlína. Druhý mandát ve stejném obvodu získal při dalších parlamentních volbách v roce 1911.
Působení T. G. Masaryka ve vídeňském parlamentu bylo pro Zlín velkým přínosem a přímo ovlivnilo život obyvatel města. „Bylo to posílení městské pošty, půjčka na regulaci řeky Dřevnice, rozšíření telefonní sítě na Zlínsku, subvence na výstavbu kanalizace. Mimořádný význam mělo jeho úsilí o zřízení okresního soudu ve Zlíně a vedle jiných přímluvců měl právě Masaryk svým dlouholetým vyjednáváním lví podíl na konečném úspěchu v roce 1913,“ napsal historik Zdeněk Pokluda. Kvůli válce, která o rok později vypukla, ale soud nakonec vznikl až o deset let později.
„V záznamech městského zastupitelstva je uvedena řada zpráv o jednání, které Masaryk vedl u vídeňských ministerstev a úřadů ve prospěch rozvoje našeho města. V roce 1910 mu za to bylo uděleno čestné občanství města Zlína,“ podotkl současný primátor Miroslav Adámek.
Ne vždy se ale na zlínské radnici těšil takové přízni. Ostatně už za První světové války, když v zahraničí pracoval na zániku monarchie, o tuto poctu přišel. Nicméně ještě den před vyhlášením Československa, 27. října 1918, radní řekli, že Masaryk „městu nikdy čestným občanem býti nepřestal“.
Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14 září 1937 v 87 letech v Lánech. Jeho pohřeb 21. září se stal masovou manifestací zármutku, ale také poctou československé demokracii.
Fotografie: MZA /SOkA Zlín
