Zlínský evangelický kostel na Štefánikově ulici má první zvon. Váží zhruba 350 kilogramů, má průměr kolem 85 centimetrů a byl odlit v pátek 21. října večer ve zvonařské dílně Josefa Tkadlece v Halenkově na Valašsku.
Zvon poputuje do věže koncem listopadu. Vyzdvižení potrvá celý den, delší dobu pak usazení, připojení a další práce. Poprvé by se měl rozeznít na první adventní neděli. Pak bude zvonit každý den v poledne, v neděli před bohoslužbami, ve svátky, svatby, pohřby a v další významné církevní dny.
„Myšlenka na pořízení zvonu se zrodila někdy před čtyřmi lety. Navázala na nerealizované přání našich předchůdců. Architekt Vladimír Karfík, který kostel projektoval, totiž původně navrhl i zvonici. V ní však dosud nikdy žádný zvon nebyl,“ vysvětluje Jiří Pejla ze zlínské Českobratrské církve evangelické.
Důvodem byla nákladnost stavby samotného kostela, který stál přes 400 tisíc korun. To byla ve třicátých letech velmi velká částka a zlínští evangelíci ji museli řadu let splácet. „Když se ještě před stavbou hledaly možnosti úspor, bylo rozhodnuto, že se upustí od pořízení ústředního topení, varhan a dvou zvonů, s nimiž Vladimír Karfík počítal. Ostatně je dost pravděpodobné, že i kdyby evangelíci zvony získali, nedočkaly by se konce války, protože by podlehly rekvírování pro vojenské účely a byly by roztaveny. Po válce a v období komunismu už na jejich pořízení nebylo ani pomyšlení. Teprve velkorysý finanční dar pana Zdeňka Rybky, který z velké části pokryl náklady, umožnil po osmdesáti letech realizaci tohoto záměru,“ říká historik a člen zlínského evangelického sboru David Valůšek.
Jedním zvonem to ale zřejmě nekončí. Plány zlínských evangelíků jsou celkem velkorysejší. Nynější zvon by totiž měl být největším ve zvažované zvonkohře. „Zvonkohry mají velkou tradici v protestantském prostředí především v Nizozemsku. Bylo by zajímavé nabídnout Zlínu nejen další zvon, kromě dvou stávajících v římskokatolických kostelích, ale také zcela novou kvalitu. Pokud se to podaří zrealizovat, rozezní se věž kostela řadou starých i moderních melodií vycházejících z tradic i současnosti evangelické hudby. Melodie a písně by se proměňovaly v závislosti na církevním roku a konkrétních svátcích. Kromě nastavených melodií, které budou pouštěny automaticky, bude možné na zvonkohru také hrát pomocí klaviatury. Zvonkohra by tak přispěla k oživení Zlína,“ dodává David Valůšek.
Zatím k tomu ale chybí to nejpodstatnější, finanční prostředky.
Foto: Pavel Stojar a Pavel Balusek